Jet na duchovní obnovu jednou za čas, nebo radši i častěji je pro mě pokaždé velkým obohacením. Člověk se přiblíží víc Pánu a třeba i pozná, jaké má s ním plány náš Otec v nebesích. Děkuju mu za to, že jsem mohla jet na duchovní obnovu a našima výchoďáckýma animátorama; i to silencium, ač bylo těžké je dodržet, bylo dobře, že v pravidlech nechybělo. Hned druhý den poránu nám otec přečetl jeden moc zajímavej příběh, kterej si myslím, že opravdu stojí za přečtení a minimálně za zamyšlení.;)
V jednom klášteře žil mnich, který byl každý večer vždycky velmi unavený a malátný. Opat se ho ptal, v čem to vězí.
"Ale", odpověděl mnich, "každý den mám toho tolik co dělat, že by mi na to nestačily síly, kdyby mě milost Boží neposilovala."
"Nu a co tě tak zaměstnává?" zeptal se představený.
Mnich odpověděl: "Musím zastavit tekoucí vodu, ochočit dva sokoly, zadržet dva zajíce, vycvičit dva krahujce, přemoct draka, zkrotit lva a ošetřovat nemocného."
"To jsou ale pošetilé nářky," odvětil opat, "takové práce se žádnému člověku najednou neukládají a v mém klášteře jsem ještě nikdy nic takového neslyšel."
"A přece jsem, ctihodný otče, mluvil čirou pravdu:
Tekoucí voda jsou mé myšlenky, které musím zastavit, aby se nedostaly do špatných kolejí.
Dva sokoli jsou mé oči; msím je velmi pečlivě střežit, aby se jim nelíbilo něco, co by mohlo škodit mé spáse.
Dva zajíci jsou mé nohy; musím je zadržovat, abych se nedal cestou hříchu.
Dva krahujci jsou mé ruce; musím je vycvičit k práci a pohánět je, abych sobě a svým bratřím konal dobro.
Drak je můj jazyk; musím ho neustále držet na uzdě, abych neříkal nic nepřístojného nebo nemluvil zbytečně.
Lev je mé srdce; s ním musím ustavičně bojovat, aby nebylo naplněno pýchou a sobectvím, ale aby v něm bydlel a působil Boží duch.
A nemocný je mé tělo, které umíněně vyžaduje jednou to, podruhé ono a neptá se, zdali to, co chce, je dobré pro opravdové zdraví a věčný život.
To všechno mě denně velice vysiluje."
Opat udiveně naslouchal mnichovu vysvětlení a nakonec řekl: "Bratře, opravdu tvrdě pracuješ na Pánově vinici, tvou únavu odmění Pán na věčnosti."
Podle staré tradice
Gillette-nikdy jsem nečetla definici sousloví "duchovní obnova". Napadá mě, že by to mohla být Boží odpověď na naši neschopnost být lidmi plnými Ducha...:-) Většina z nás dostala pár dní po narození dar křtu, a pak v pubertě biřmování (to je můj případ), tak něco obnovit znamená udělat "nové" to co už člověk má, jen to nějak zašedlo, zasádelnatělo a přestalo mít sílu :-), jakou by to mělo mít.... To je teda teologická úvaha až jsem se zpotila-promiňte přítomní páni a paní teologové:-)
krásný příběh :-)
"mistře, co je to zen?" zeptal se žák mistra. mistr ho skopl ze schodů. "toto je zen." -- vážně, to jsem si nevymyslela. <br />
<br />
co je to duchovní obnova? všichni o tom pořád mluví.
Jo, Lidu, ten příběh se mi taky moc líbil, akorát jsem si ho nepamatovala, tak jsem moc ráda, že jsi ho sem dala
Díky, že ses s námi podělila o tak krásný příběh:-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.